diamantHLÁSNĚTE PRO MĚ PROSÍM VE TŘETÍM KOLE SONAP: ZDE!diamant


Věta na rozloučenou - 6 díl

20. prosince 2010 v 17:47 | Hanako-chan |  Věta na rozloučenou

Věta na rozloučenou - Bitva


Naruto se rozesmál na celé kolo. Sasuke přihmouřil oči.
"Je na tom něco směšného? Na tom, že ti chci pomoct?!"
"Jenom to, že před pár lety to bylo přesně naopak…neměl bys mě proto chápat?"
"Je to jiné. Z tebe se stal vrah…a já tě musím zastavit. Musím tě přivést zpět do vesnice."
Naruto se postavil do bojového postoje. "To zkus."
Sasuke uvažoval co udělat. Jestli použít sharingan, blesky, nebo jen uhýbat a čekat až se unaví, nebo jít ohněm proti jeho větru, nebo…Sasuke nevěděl.
V tu chvíli se ale Naruto začal měnit. Nejprve mu ztmavly oči, jak se dostával do sage módu. A hned na to jeho tělo začala obalovat rudá chakra. Sasuke musel pod tím tlakem udělat krok dozadu. Konečně si to přiznal. Tohle bude tvrdý boj. Žádný pošťuchování jako tehdy v údolí konce. Než si stihl rozmyslet co udělá, musel uhnout obrovské chakrové ruce. A hned potom další…Naruto ho chtěl zmáčknout a to doslova. Ještě pořád to byl Naruto. Ještě pořád nechce Sasukeho zabít…ale jak dlouho to takhle vydrží?
Sasuke díky sharingan uhýbal Narutovým útokům. Jednou to ale nestihl a paže z chakry ho přitiskla pevně k zemi…Sasuke sykl bolestí.
"Sasuke Uchiha…čekal bych, že z tebe bude silnější soupeř…"
Konec věty už neřekl Naruto. Už to nebyl jeho hlas. Už to byl hlas toho démona uvnitř něj. Tady končila sranda. Sasuke se vymanil z chakrového sevření.
K popálené kůže mu ale přibyl další šrám…jak totiž zjistil, na Naruta neúčinkují jeho iluze, protože mu démon neustále dodává chakru. Zjistil to bohužel pozdě…na břiše měl velkou tržnou ránu. Sasuke začínal chápat, že tohle nevyhraje. Musel přistoupit na plán B.
"Naruto…tohle přeci nejsi ty…ty nejsi vrah…"
"Ty nevíš nic o tom kdo já jsem!" zařval Naruto démonickým hlasem.
"Naruto, poslouchej mě. Tohle přeci není nutné. Vrať se se mnou do vesnice a-"
"Já se nevrátím!" ozval se opět křik.
"Dobře, dobře, tak se nemusíme vracet. Zůstaneme tady, v lese. Vymyslíme plán. Pomůžu ti. Jsem tvůj přítel, Naruto!"
Naruto se najednou objevil těsně vedle Sasukeho, kunai přiložený u jeho krku.
"Já nemám žádné přátelé." zašeptal démon a…bodnul.
Pak se Naruto otočil, soustředil démonickou chakru do svých chodidel a nadlidskou rychlostí zmizel někde mezi stromy. V lese opět nastalo ticho, bylo slyšet jen bublání řeky.

Cítil chlad. Viděl světlo. Cítil bolest. Viděl…Sakuru?! Sasuke pomalu otevřel oči. Ano, byla tam…brečela. Skláněla se nad ním. Co se dělo?
"Sasuke, vydrž, ještě chvíli…prosím…už jsem zastavila krvácení, teď akorát ještě dám dohromady svalstvo, tepny a všechno ostatní a bude to v pořádku…" mluvila rychle.
"Sakuro…" vydechl Sasuke. "Děkuju." řekl a zavřel oči.
Cítil jak se mu rána hojí. Přežije to. Díky Sakuře…k čemu ale je, že přežije, když zklamal?

V jeskyni byla tma. Jako v jeskyních obvykle bývá. V jeskyních ale také bývá ticho. To tady ale nebylo. Ozvěna roznášela ve tmě vzlyky…vzlyky blonďatého chlapce, schouleného u stěny. Byl ve tmě, protože se nemohl podívat na své dlaně. Nemohl vidět sám sebe.
"Chováš se jako dítě Naruto." ozval se démon v jeho nitru.
"Já ho zabil…zabil jsem ho! Mého nejlepšího přítele!" křičel Naruto hystericky do tmy.
"Ano a udělal jsi to rád."
"Ne, to jsem nebyl já! Nemohl jsem to být já!"
"Byl a moc dobře to víš…protože - čistě prakticky - já jsem ty a ty jsi já."
"Ne." ozval se Naruto a všechna hysterie byla najednou pryč. "Já nejsem ty…a ani tě nepotřebuju. Už nikdy tě nenechám zasáhnout do mého života!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama