diamantHLÁSNĚTE PRO MĚ PROSÍM VE TŘETÍM KOLE SONAP: ZDE!diamant


Věta na rozloučenou - 5 díl

20. prosince 2010 v 17:46 | Hanako-chan |  Věta na rozloučenou

Věta na rozloučenou - Za svým cílem


Tsunade-sama, už zase!" vběhla Shizune do její kanceláře a bylo jí jedno, jestli ruší.
Tsunade praštila do stolu, který se nebezpečně otřásl.
"Jestli to bude takhle pokračovat, budu muset zakročit."
V tu chvíli vešel do místnosti Sasuke, který nesl dokumenty z poslední mise.
"Co se děje?" zeptal se s pohledem na rozčilenou Tsunade.
"Naruto."
Sasuke zbledl. Naruto opět řádil. Byl to necelý měsíc od chvíle, co opustil vesnici. Na Tsunadin přísný zákaz ho nesměli hledat. A od té doby to byl jeden průšvih za druhým. Naruto neváhal s tréninkem a podle všeho se snažil ovládnout lišku. Ale nedařilo se mu to, protože se vždycky přestal ovládat a pustil se do ničení.
"Tsunade-sama," řekl naléhavě Sasuke. "nechte nás ho najít."
"Nemůžeme z něj udělat nukenina."
"Tímhle docílíte akorát toho, že po něm půjde Anbu z pěti zemí!" křičel.
Tsunade se dívala před sebe a pak jen kývla. Sasukemu to stačilo jako povel a v tu chvíli zmizel. Rozeběhl se po vesnici, každá minuta byla drahá. Během patnácti minut stál už u brány se všemi ninji co sehnal. Sakura, Hinata, Lee, Shikamaru a Sai. Všichni stejně nadšení a napumpovaní adrenalinem jako Sasuke.
"Fajn, nemáme moc času. Každou minutou je Naruto dál od vesnice. Každou minutou může přibýt člověk, zabitý jeho rukou. Každou minutou může Naruta někdo oddělat. Takže si musíme pospíšit!" řekl rozhodně Sasuke.
Šest ninjů se vydalo po větvích lesem, míhali se jako stíny. Ani ten kdo by se je snažil spatřit, by je neviděl. Oni měli jenom svůj cíl, nic víc.

Naruto seděl v temné ulici města a ztěžka oddychoval. Vyděšeně se díval na své roztřesené ruce pokryté krví. Vždyť byl tak blízko…už Kyuubiho skoro ovládl. Tak co se sakra stalo?!
"Mami? Kdo je to? Mami! Kde jsi? Mami?! Mami, vstávej, co ti je? Mami, probuď se! Prosím! Mami! Ne…jdi pryč! Co si udělal s maminkou?! Ne, nech mě na pokoji!"
Naruto se chytil za hlavu a vytřeštěné oči upíral na mokrou zem před sebou. Vždyť to byla jenom malá holka! Nic mu neudělala! A její máma…roztrhl jí tělo, uchopil srdce do dlaně a stiskl…udělalo se mu zle od žaludku nad tou vzpomínkou. Byl z něj vrah. Zrůda. Ne! Nemohl za to, ovládala ho liška, to nebyl on! Ne…to byl on…on, Naruto Uzumaki…vrah. Vstal a rozeběhl se. Musel pryč z města. Musel pryč od lidí, kterým by mohl ublížit.

Rozdělili se. Věděli, že jsou blízko. V tomhle malém městě Naruto řádil naposledy. Zemřeli čtyři lidi…nějaká žena s dcerou plus dva neznámí, kteří mu pravděpodobně zkřížili cestu.
Sasuke procházel ulicemi a snažil se zachytit nějakou stopu. Najednou spatřil krev. Kolik lidí jen tak krvácí na ulici? Když přistoupil blíž ke krvi, přímo ho to bodlo do nosu. Kyuubiho chakra. Teď měl stopu, je blízko. Teď věděl, jak se Naruto cítil, když byli v opačné situaci. Ale tohle bylo jiné. Sasuke trénoval sám, ukrytý, sílil a nikomu neubližoval. Naruto se neumí ovládat, ničí, zabíjí. I když se to zlepšovalo - teď zabil jen čtyři lidi, na tři útoky zpět skoro vyhladil celou vesnici - pořád to ale bylo zlé. Nikdo nevěděl, co se stane příště, jestli Kyuubi už úplně Naruta neovládne nebo jestli nezaútočí na nějaké shinobi, čímž by si zajistil místo v Bingo knize všech pěti národů.
Sasuke cítil, že je blízko. Už dávno opustil město, teď utíkal lesem a blížil se podle zvuku k nějaké řece. Zastavil se. Naruto seděl, celý od krve na břehu.
"Ahoj Sasuke…dlouho jsme se neviděli, co?" ušklíbl se Naruto.
"Naruto…co se ti proboha stalo? Jsi celý od krve…" zeptal se Sasuke, i když odpověď znal.
"Klid, Sasuke, ta není moje." řekl tak lhostejně, až to se Sasukem trhlo.
"Naruto…tohle musí skončit."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama