diamantHLÁSNĚTE PRO MĚ PROSÍM VE TŘETÍM KOLE SONAP: ZDE!diamant


Věta na rozloučenou - 3.díl

20. prosince 2010 v 17:30 | Hanako-chan |  Věta na rozloučenou

Věta na rozloučenou - Slzy vzteku


Co budeme dělat Jiraiyo? Odtud už neunikneme!" křičel Iruka, aby ho bylo přes řítící se strop slyšet.
"Musíme bojovat, jinak bude konec!" odpověděl Jiraiya a rukou se snažil zastavit krvácení.
"To nepůjde, ten Pein je snad všude!" řval Iruka a tisknul se na stěnu.
"Ano, je všude." Ozval se blízko nich chladný hlas.
Shikamaru seděl na trávě, zády opřený o strom a sledoval dění ve vesnici. Věděl, že přišly nové zprávy o boji s Akatsuki, ale nechápal, proč je kvůli tomu takové pozdvižení…asi proto, že nevěděl co v těch zprávách je.
"Asumo…všichni blázní…asi se něco stalo…"
"Shikamaru!" uslyšel volání.
K Shikamarovi přiběhl Naruto. "S kým si to tu povídáš?" zeptal se nechápavě.
Shikamarovi se nechtělo vymýšlet nějakou lež a stejně věděl, že pravdě Naruto nebude věřit. "S Asumou." Řekl klidně.
"To jako že…" Naruto nasadil děsivý tón. "…vidíš mrtvé lidi?"
Shikamaru jen protočil oči. "To už jsi zpátky z mise?"
"Jo! Měl si vidět Gaaru!" smál se Naruto. "Když Sasukeho uviděl, málem omdlel. Jinak jsme neměli žádnou práci, během návštěvy feudálního pána se nic nestalo. Ale stalo se něco hrozného…" vyjekl najednou Naruto hystericky.
"Co se stalo?" nechápal Shikamaru.
"Sasuke začal balit Sakuru!" říkal Naruto, jako by sděloval tu největší pohromu.
Shikamaru se jen zasmál. "Klid Naruto…na tebe taky dojde. Třeba to budeš zrovna ty koho bude Sasuke balit o příští misi…"
Naruto se zatvářil ještě zděšeněji. "Tak jsem to nemyslel! Mě jde o Sakuru-chan…"
"O tom s tebou už vážně diskutovat nebudu, Naruto…" zívl Shikamaru.
"No jo, no jo…a co se tady ve vesnici vlastně děje?"
"Přišli nové zprávy o boji s Akatsuki."
"A to říkáš jen tak?! Co bylo v těch zprávách?! Háá, určitě Jiraiya porazil dalšího z nich!"
"Nevím, nechtělo se mi vstávat, dojdi si za Tsunade."
"Ty jsi tak línej až to bolí…" zamumlal Naruto a vydal se do kanceláře hokage.
Okolo sídla hokage bylo hodně ninjů a každý měl někam naspěch…Naruto to nechápal. Bez zaklepání vešel do Tsunadiny kanceláře. Překvapilo ho, že tam byl zbytek jeho týmu. S tím svým úsměvem se podrbal na hlavě.
"Pardon, asi jsem měl nejdřív jít s ostatními podat hlášení o misi." Řekl omluvně.
Všichni se po sobě jen němě podívali. Pak pohlédli zpět na Naruta.
"Děje se něco? Já vím, že jsem nezaklepal, ale to nedělám nikdy…" vysvětloval nechápavě Naruto, nelíbilo se mu jak na mě koukali. Všichni dál mlčeli.
"Fajn uděláme to jinak." Povzdychl si. "Vi-dí-te-mě?" řekl po slabikách a u toho na sebe ukazoval. Všichni mu připadali nějak mimo.
"Naruto…" ozvala se konečně Tsunade. "Asi bych ti měla něco říct."
"To byste mohla, bábi, už mám toho mlčení plný zuby." Zasmál se Naruto.
Tsunade jen smutně přivřela oči. "Jde o Iruku a Jiraiyu…byli spolu na nebezpečné misi…"
"Jo, o tom jsem už slyšel. To mi připomíná, teď někdy by se měli vrátit…" zamyslel se Naruto. "Chtěl jsem s Jiraiyou ještě dopilovat svůj Sennin mód…"
"Naruto…Jiraiya s Irukou padli v boji s vůdcem Akatsuki." Řekla Tsunade s bolestí v hlase.
"Ne…ne, to je jenom vtip, že jo?" zasmál se Naruto.
Pohled na ostatní mu ale dosvědčil, že to Tsunade myslí vážně. Ztuhnul. Tohle ne…to se nemělo stát. Nemohlo… Naruto se otočil a vyběhl z kanceláře. Utíkal, nevěděl kam. Po tvářích mu tekly slzy. Ne jen smutku, ale i vzteku…tohle Peinovi nezapomene.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama